4,6 miliardy ročně mizí z kapes obyvatel činžáků za tiché podpory státu

Prachy vyhozené oknem. Že už jste o tom slyšeli? Možná. Nejedná se o solární byznys, ten je v tomto směru asi nedostižný, údajně spolkne 23 miliard. Jde o měření tepla v bytových domech. Teplo částečně ukradené, částečně neoprávněně přerozdělené od jedněch k druhým. Ne vyšší účet za teplo, protože někomu přispíváme na výrobu, ale vyšší účet, protože někomu přispíváme na spotřebu. Evoluce po česku.

Každá doba má své Rychlé šípy a Bratrstva kočičí pracky. Jedni pomáhají, druzí škodí. V první dekádě nového milénia nabyli podobu Štěnináče, Bohouše a Dlouhého Bidla stavitelé obřích solárních parků, solární baroni. Plody jejich práce, respektive těch, kteří vykolíkovali hřiště, sklízíme a ještě pár let sklízet budeme.

A aby toho nebylo málo, rozjela se ve zhruba stejné době pod hlavičkou státu potichu další akce, jejíž efekt má podobně obludné rozměry. Nějakou roli v ní hraje zhruba polovina obyvatel Česka.

 

Měření tepla v bytových domech – takřka neviditelná hrozba

 

A co je nejhorší, na rozdíl od fotovoltaiky působí skrytě. Něco jako vysoký tlak. Nebolí a přitom může mít fatální následky. Zjistíte ho čistě náhodou, při kontrole svého zdravotního stavu. O problémech vytápění bytových domů se ví, preciznímu vyhodnocení vedlejších efektů současných procesů se ale vlastníci a správci domů vyhýbají.

Přitom návrhem otopných soustav počínaje a rozúčtováním nákladů na teplo konče, na povrch vyplouvají kritické systémové chyby.

Celý problém má dvě roviny. Jednak si sousedé prachsprostě teplo kradou, a potom je zde až neuvěřitelně nepřesné rozúčtování nákladů na vytápění. Obě složky sice působí nezávisle na sobě, ale nastává mezi nimi interference. To způsobuje, že v praxi se u někoho oba vlivy do jisté míry vzájemně ruší, u jiného se zase sčítají a plodí výrazné plusové či minusové hodnoty.

Potíž je v tom, že díky GDPR nelze na domovní nástěnku připíchnout papír s personifikovanými náměry v jednotlivých bytech. Každý tak zná pouze svoji spotřebu, a to je pro odhalení problému žalostně málo. Jediní, kdo vše vidí jak na dlani, jsou rozúčtovatelská firma a správce objektu. Ty se ale o osud obyvatel domu většinou nezajímají…

 

Kolik tepla si sousedé navzájem ukradnou

 

Zatímco o solární barony by si dneska nikdo ani kolo neopřel, tak opovrženíhodnou kastou se stali, tepelní parazité si užívají podpory z nejvyšších míst. Minimálně morální. Řeči o zodpovědném chování, které se stalo synonymem pro tepelné parazitování, naleznete v každé s energiemi související vyhlášce nebo zákonu. K čemu to vede?

Podívejme se na roční měrné spotřeby bytů v typickém paneláku. Když seřadíme hodnoty od nejmenší po největší, zjistíme snadno četnost výskytů v obou směrech od průměru. Klasická Gaussova křivka. V levé části byty s minimálním náměrem, potom lehce podprůměrné, lehce nadprůměrné, a nakonec vpravo ty s největšími náměry. Shodný výstup dostanete prakticky u každého bytového domu, ve kterém je zvykem regulovat vytápění manuálně.

 

měření tepla v bytových domech

 

Náměry upravíme podle pravidel pro rozúčtování tepla. Položkám mimo mantinely -20 % a +100 % se přiřadí minimální (u podměrečných) nebo maximální hodnoty (u nadměrečných). A nyní zjistíme, o co je nižší suma spotřeby všech bytů se spotřebou menší než průměrnou. Výsledek bude korespondovat se souhrnným přebytkem u bytů nad průměrem. Jen znaménko je opačné.

Jde totiž o teplo, které se pouze přelije z místa na místo v rámci domu. Teplo, které jedni zaplatí za druhé. Z celkové dodávky tepla takto 8 až 9 % změní adresáta.

Podotýkám, že se jedná o korigované hodnoty. Pokud výpočet zopakujeme bez použití mantinelů (20 % až +100 %), dostaneme skutečný objem ukradeného tepla. Bude se pohybovat v rozmezí 11 až 19 % z celkové dodávky tepla, v závislosti na míře manuálních zásahů do regulace.

 

Kolik tepla se v rámci vyúčtování chybně přerozdělí

 

Zatímco za tepelným parazitováním stojí svévole obyvatel paneláku, k neodůvodněnému přerozdělování nákladů dochází zcela mimo dům. U společnosti zajišťující rozúčtování. Škodlivost tohoto případu je výrazně vyšší, protože na teplo někomu přispíváte, aniž by vám ho ve skutečnosti bral. Něco na způsob nevyžádané charity.

Nevěříte? Chybně vypočtené polohové koeficienty, a je lhostejné jestli empiricky nebo podle tepelných ztrát, jedněm nezaslouženě berou a druhým dávají. A nejkurióznější na tom je, že o tom dárce ani příjemce nemá potuchy.

 

měření tepla v bytových domech

 

Z rozdílu hodnot koeficientů vypočtených empiricky a bilančně dostaneme různě velké chyby pro různé místnosti, potažmo bytové jednotky. Ty seřadíme a vyhodnotíme obdobných způsobem, jako jsme to udělali v předchozí kapitole. Výsledek opět nepotěší.

Z celkové dodávky tepla se 9 až 10 % přeúčtuje mezi byty, aniž by to mělo nějaké opodstatnění.

Zde je potřeba dodat, že se bavíme o souhrnu, do kterého nepřispívají všechny byty stejně. Někteří mohou mít vyúčtování správně, jiní přicházejí o stokoruny, ale jsou i tací, u kterých jde o tisíce!

 

Sovy nejsou tím, čím se zdají být

 

Sám jsem se přistihl, že výše vypočtené dopady mě v první okamžik vůbec nešokovaly. Devět procent nevypadá jako něco, kvůli čemu by se měl hroutit svět. Pravda, dvakrát devět už je osmnáct, ale znám případy, kdy se oko přimhouří i nad vyšší cifrou.

Nicméně potom jsem tomu dal finanční rozměr a okamžitě se mi vybavila hláška z kultovního seriálu Městečko Twin Peaks.

K zjištění, kolik peněz se části obyvatel bytových domů ročně vytáhne neoprávněně z kapes, stačí tři vstupní údaje. Kolik tepla se ročně na vytápění spotřebuje, kolik je průměrná republiková cena tepla, a jaké procento z celkové spotřeby je na vodě.

Teplo na vytápění bytovek má z většiny pod kontrolou ERÚ. Z analýzy jeho ročních výkazů vychází, že ročně se v tomto segmentu trhu udá mezi 40 a 50 PJ tepla, podle počasí. Počítejme tedy průměr, 45 PJ za rok. Ze stejného zdroje je i průměrná cena tepla. V roce 2018 činila 568 Kč za GJ. A o podílu ve výši 18 % a cestě, jak jsem na něj přišel, už byla řeč.

 

4.600.000.000 korun ročně!!!

 

To je roční účet za měření tepla v bytových domech pro zhruba čtvrtinu obyvatel Česka…

Proč pro čtvrtinu? V bytovkách s ústředním vytápěním žije každý druhý a půlka z nich je více či méně popsaným problémek negativně zasažena.

A účet za co? Za pochybná pravidla hry. Naivita hraničící s hloupostí. Přinuťme lidi šetřit teplo tím, že budou suplovat automatickou výkonovou regulaci otopných soustav. Tak tady vidíme, k čemu to vede. Tepla se spotřebovává víc, energetická účinnost klesá a teplo za miliardy teče v domě nekontrolovaně z místa na místo. A s každým zdražením tepla bude už jenom hůř!

Víc jak půlku z této astronomické částky řeší polohové bilanční koeficienty. Díky nim lze škrtnout položku neodůvodněné přerozdělování. A pozor, okamžitě. Bez potřeby jakýchkoliv legislativních změn v oblasti měření tepla v bytových domech!