Zasklení balkónu a polohové koeficienty

Dodatečné zasklení balkónu patří mezi oblíbená vylepšení panelákových bytů. Důvody k provedení této ne příliš složité úpravy bývají různé. Někdo si takto rozšíří obytnou plochu o zimní zahradu, jiný zase vytvoří před nečasem slušně chráněnou kuřárnu. Pro dalšího představuje zasklení balkónu vyřešení problému s nadměrným venkovním hlukem.

V každém případě dodatečné zasklení představuje navzdory subtilní a poměrně netěsné konstrukci změnu tepelně technických parametrů obvodového pláště domu.

Před časem jsem v časopise VVI narazil na zajímavou studii, která se zabývala vlivem zasklení balkónu na úroveň osvětlení vnitřních prostor, akustickou pohodu a energetickou náročnost. Výsledky nebyly nijak překvapivé, víceméně potvrzovaly všeobecně rozšířená očekávání.

Zasklení mírně komplikuje cestu světelným paprskům do hloubi interiéru. Míra zhoršení závisí na řadě faktorů, typem zasklení počínaje, barvou vnitřních stěn konče. Nicméně závěry výzkumu ukazovaly na pokles činitele denní osvětlenosti o 10 až 17 %, což není žádné drama. Podobný výsledek klidně přinese volba o něco hustších záclon anebo dlouhodobě zaprášená okna.

Co se akustiky týče, dodatečné zasklení jednoznačně zvyšuje míru vnitřního komfortu. U zkoumaných objektů došlo ke zlepšení hodnot vážené stavební neprůzvučnosti, a to z původních 22 dB na 35 dB.

 

Zasklení balkónu a spotřeba tepla

 

Poslední řešenou oblastí byla energetická stránka. Studie posuzovala nejprve zimní a poté i letní měsíce, neboť výsledný dopad na obě období je zcela opačný. Zatímco v zimě můžeme díky sluncem ohřátému vzduchu právem očekávat pozitivní efekt, v létě může naopak docházet ke zhoršení stavu. Zejména tehdy, když nezajistíme dostatečné provětrávání uzavřeného prostoru. Takže opět nic nečekaného, pouze potvrzení fungování skleníkového jevu.

O tom, jak hodně zasklení balkónu sníží spotřebu tepla v bytě, rozhoduje orientace zasklení vůči světovým stranám a intenzita vzduchové výměny. Dobře utěsněný balkón otočený na jih bude mít logicky efektivitu nejvyšší. Ale ani ostatní možnosti nemusí být hned ekonomickým propadákem.

Ohřátý prostor balkónu jednak omezuje tepelné ztráty přilehlé místnosti a rovněž se podílí na zvýšení vnitřní povrchové teploty oken. Ta má značný vliv na vnímání tepelné pohody člověkem. Místnosti s chladnými stěnami je třeba vytápět na vyšší teplotu a náklady za teplo tak rostou. Naproti tomu docílíme-li u skel vyšší povrchovou teplotu bez nutnosti odebírat k tomu teplo z otopné soustavy, můžeme teplotu vnitřního vzduchu snížit. A zaplatíme méně.

 

zasklení balkónu

 

Co na to polohové koeficienty

 

Smyslem polohových koeficientů je zohlednit energetickou náročnost jednotlivých místností. A my jsme si v předchozím textu řekli, že dodatečné zasklení balkónu mění velikost tepelných toků skrze jednotlivé konstrukce. Místnost ležící v sousedství zaskleného balkónu bude tedy mít nevyhnutelně jinou energetickou náročnost než místnost s nezaskleným balkónem. Autoři zmíněné studie vyčíslili rozdíl na jednotky GJ za rok.

Pakliže vyloučíme variantu, že máme empirické polohové koeficienty odhadnuté od oka (jen blázen by je používal, když existují přesné bilanční), nastane zajímavé dilema. Zohlednit zasklení balkónu polohovými koeficienty či nikoliv?

Pro správné rozhodnutí je potřeba zvážit jeden důležitý aspekt. Kdo zasklení financoval.

 

Investice vlastníka domu

 

Pokud se vlastník rozhodne zasklít všechny balkóny objektu, je namístě považovat tyto konstrukce za nedílnou součást obálky a jejich efekt v energetické náročnosti dotčených místností zohlednit. Důvod je jasný. Na investici do zasklení se podílejí všichni spolumajitelé či nájemníci bez ohledu, jestli v bytě balkón mají nebo nemají. A proto se souhrnná energetická úspora musí spravedlivě rozdělit mezi všechny zúčastněné.

Souvisí to mimo jiné s legislativním požadavkem zajistit u stejně velkých bytů vytápěných na stejnou úroveň rovněž stejnou výši nákladů. Jinými slovy, držet pomocí polohových koeficientů v celém objektu srovnatelné měrnou spotřebu. To znamená, že výhoda nižší energetické náročnosti místností se zaskleným balkónem se musí na výši jejich polohových koeficientů projevit.

 

Privátní investice majitele bytu

 

Rozdíl oproti předchozí variantě spočívá v rozhodnutí udělat pro energetickou úsporu něco navíc a za svoje. Protože se nikdo ze sousedů na tomto přínosu nepodílí, nemohou z něj ani jakkoliv těžit. Dodatečné zasklení se proto v tomto případě nepovažuje za součást obálky a polohové koeficienty se počítají tak, jako by tam vůbec nebylo.

Tím pádem se energetická úspora přiřadí výhradně k bytu, který se o ni zasloužil. Je to obdobný přístup jako u vnitřních tepelných zisků. Jejich výše je rovněž individuální. A pokud se je podaří zahrnout do tepelné bilance, jsou za to odměněni pouze a jenom jejich původci.

Mimochodem roční dopad do hospodaření uživatele bytu se při současné ceně tepla pohybuje kolem 2000 korun. Nelze tedy očekávat, že investice ponese své ovoce již za rok za dva, ale kladným výsledkem by skončit měla. Zvláště když k úspoře tepla přičteme přidružené faktory – zvýšení akustické pohody a lepší celoroční využitelnost balkónové plochy.

 

Dosavadní realita

 

Domů se zasklenými balkóny utěšeně přibývá, méně těch, které mají odpovídajícím způsobem upraveny hodnoty polohových koeficientů. Co hůře, drtivá většina má koeficienty stanoveny naprosto chybně, dokonce v rozporu s legislativními požadavky.

Myšlenka spravedlivého zohlednění polohy místnosti se zkrátka vylučuje s koeficienty stanovenými pomocí pochybné empirie.

Z výše zmíněné studie vyplývá, že výsledný efekt zasklívání je jednoznačně pozitivní, lze ho tedy jenom doporučovat. Nicméně je přitom potřeba mít na paměti, že se jedná o značný zásah do energetické náročnosti jednotlivých místností, který se nutně musí promítnout v rozúčtování tepla.

Zvláště u objektů, ve kterých má balkón jen část bytů, anebo jsou balkóny na různých stranách domu. Jeden takový dům jsem počítal a rozdíl mezi zaskleným jižním a nezaskleným severním balkónem je opravdu markantní.

Pravda, srovnáme-li pokřivení spravedlnosti v důsledku chybného zohlednění zasklení balkónu a v důsledku používání od boku střelených empirických polohových koeficientů, jde v prvním z případů o marginálii. Ale obě chyby se sčítají, a když přimhouříte oko jednou, podruhé to už jde zase o něco snáze.

Vlastník domu by si měl proto dávat pozor, jak jeho rozúčtovatel zohledňuje energetické náročnosti jednotlivých místností ve vyúčtování tepla. Aby pozitivní efekt dodatečného zasklení neskončil náhodou u někoho, kdy se o něj vůbec nezasloužil.

 

 
%d blogerům se to líbí: