Preference ve vytápění bytových domů

Preferuji nízké náklady na energie, ale chci se vyhnout zásadním kompromisům v uživatelském komfortu. Omezím proto investice do oblasti vytápění, a to i s vědomím, že jeho provoz nebude zcela efektivní a rozúčtování tepla spravedlivé. Relativně dobrá finanční stránka a zachování přijatelné kvality bydlení vyvažují fakt, že není férové, aby část bytů doplácela na jiné. Je to něco za něco.

Platit málo a jen za to, co skutečně spotřebuji. Jsem ochoten kvůli tomu slevit i ze svých představ o úrovni vnitřního prostředí. Budu proto pečlivě hlídat spotřebu a zamezím zbytečnému přetápění. Očekávám ale, že se to nějak projeví i ve vyúčtování. Ve smyslu, že celková úspora se rozpočítá podle toho, jakou měrou se o ni kdo zasloužil. S výslednou teplotou vnitřního vzduchu si hlavu nelámu.

Mým cílem je maximální vnitřní komfort za rozumné peníze. Domy jsou tu pro nás a ne my pro ně, nehodlám se tedy omezovat. Nicméně jsem ochoten investovat pouze do opatření s prokazatelným výsledkem, s jistotou naplnění mých očekávání. Otázku spravedlnosti v rozúčtování považuji za nadbytečnou, protože každý je svého štěstí strůjcem a ohlížet se jeden na druhého nemá smysl.

Nejvyšší prioritou je komfortní vnitřní prostředí. Pokud budu mít navíc záruku, že se náklady mezi jednotlivé byty dělí spravedlivě, jejich výše pro mě není rozhodující. Uvědomuji si, že energie není zadarmo, a že za vyšší teplotu je nutné si připlatit. Naproti tomu očekávám, že ten, komu vyhovuje nižší teplotní úroveň, zaplatí méně. Investici zajišťující tento stav hodnotím jednoznačně kladně.

Spravedlnost především, to je moje krédo. Každý má platit pouze za to, co spotřeboval. Pamatuji ale i na finanční stránku, byť to s sebou přináší částečná omezení na straně vnitřního komfortu. Proto očekávám, že z efektu této snahy budu těžit především já a ne někdo jiný. Investici do příslušných opatření hodnotím podle míry rentability. Zato úroveň vnitřního prostředí nijak zvlášť neřeším.

Považuji za důležité, aby v rozúčtování tepla byl pořádek. Úroveň vnitřního komfortu nechci zásadně omezovat, ale s ohledem na to, že každý stupeň navíc znamená vyšší náklady, jsem schopen kompromisu. Výši celkových nákladů nepovažuji za rozhodující, protože vím, že při spravedlivém způsobu rozúčtování mohu výdaje ovlivňovat prostřednictvím rozumného uživatelského chování.