„Překvapení!“ Výsledky programu Zelená úsporám bez růžových brýlí

K napsání tohoto článku mě vyprovokovaly silácké řeči našich politiků, premiéra a ministra životního prostředí. Hovořili tuhle v televizi o skvělých přínosech dotací zaměřených na snižování spotřeby energie. A za hvězdu mezi dotačními tituly označili program Nová zelená úsporám. Údajně nejúspěšnější dotace všech dob je přitom klonem své předchůdkyně – Zelené úsporám. Tady jsou výsledky.

Původní Zelenou úsporám jsem se začal zabývat okamžikem, kdy byla rozšířena i na bytové domy. Od prvopočátku jsem upozorňoval na nedomyšlenost tohoto kroku. A nebyl jsem zdaleka sám. Jak si jistě každý vzpomene, důvodem jejich dodatečného začlenění do programu bylo počáteční vlažné přijetí Zelené úsporám ze strany domkařů. K odvrácení hrozícího fiaska tak posloužily bytovky.

 

Zelená úsporám

 

Jenomže nikomu na MŽP nedošlo, že panelák není jen o dost větší rodinný domeček. Že na rozdíl od domečku s vlastním kotlem ovládaným pomocí prostorového termostatu je v paneláku ústřední vytápění. Otopná soustava seřízená na konkrétní tepelné ztráty, které se zateplením nebo výměnou oken dramaticky změní. A nezmění-li se současně i nastavení regulačních prvků vytápění, k úspoře tepla vůbec nemusí dojít!

Požadavek provést spolu se zateplením i nové seřízení otopné soustavy se nikdy v závazných podmínkách Zelených úspor neobjevil.

 

Přínos rovná se původní předpoklad

 

Vlastníci bytových domů hozenou rukavici okamžitě zvedli a reputace úředníků byla protentokrát zachráněna. Od této chvíle jsme slyšeli už jenom, kolik zájemců bylo uspokojeno, kolik peněz bylo vyčerpáno. Těmito pofiderními parametry se hodnotil výsledek.

Na SFŽP ještě možná na základě dat o čerpání dotace a z odhadů úspor v jednotlivých podpořených projektech vypočítali plánovanou úsporu, to ale bylo vše. Nikdo už nevyhodnotil skutečná čísla. Nikdo neporovnával předpokládané a reálné úspory.

V roce, kdy byla Zelená úsporám oficiálně uzavřena, jsem byl přítomen přednášky jedné dámy ze SFŽP na Aquathermu. V rekapitulaci přínosů uváděla naprosto ta samá čísla, které úřad prezentoval před spuštěním programu. Včetně možná marketingově atraktivní, ale jinak nic neříkající informace o počtech vagónů s uspořeným množstvím CO2.

Úředníci zkrátka dostali úkol utratit neuvěřitelný balík peněz, a ten bezezbytku splnili. Co to přineslo příjemcům dotace a nám ostatním daňovým poplatníkům, to zůstalo zahaleno tajemstvím. Po letech se ukazuje proč.

 

Když státní úředníci nedrží basu

 

Už jich je dneska tolik, že to ani není možné. Myšleno, aby dokázali vzájemně držet basu. A tak se lehce stane, že jeden úřad vydá materiál s údaji, které staví naprosto na hlavu materiál jiného úřadu. Přesně to mě napadlo, když jsem pročítal „Zprávu o vývoji energetiky v oblasti tepla za rok 2016“, která vznikla na MPO.

O tom, že zateplování zdaleka nepřináší proklamované úspory, jsem měl důkazy dávno. Ale podklady pro komplexnější vyhodnocení efektu pouhého zateplování činžáků bez potřebných úprav regulace vytápění bohužel chyběly. Při jejich shromažďování hodně pomohl dokument MPO. Pokud si ze zmíněného materiálu vyzobete potřebné informace a dáte si je do kontextu s výročními zprávami SFŽP, začnou se v médiích prezentované výsledky zobrazovat hned v trochu jiném světle.

Zpráva totiž obsahuje potřebnou informaci, kolik tepla spotřebovaly bytové domy v letech, kdy se měl dostavit efekt programů Zelená úsporám. Dále jsou zde uvedeny hodnoty denostupňů, vypočtené Českým hydrometeorologickým úřadem, pomocí kterých se sezónní spotřeby upravují do porovnatelného stavu. Zohledňují, jak byla ta která zima dlouhá a chladná.

Vývoj ceny tepla je pro změnu k dispozici na webu ERÚ. A z výročních zpráv SFŽP zase vyplývá, že 99 % veřejných prostředky do sektoru bytových domů šlo z programu Zelená úsporám. S těmito podklady se již dá dobře pracovat.

 

Miliardy, co minuly svůj cíl

 

Dokumenty obsahují spoustu čísel. Dost na to, aby se v nich člověk dokázal ztratit. Daleko přehlednější jsou naproti tomu grafy. Dva, ve kterých je rozpor mezi plány a výsledky na první pohled viditelný, jsem si dovolil vygenerovat. Připomínám, jde o vyhodnocení opatření provedených v letech 2010 až 2017 v oblasti hromadného bydlení. Rok 2014 je milníkem, kdy původní „Zelená“ končí a „Nová“ začíná.

První graf dokazuje, že program Zelená úsporám v žádném případě nevedl ke zvýšení energetické účinnosti u bytových domů. Dokonce měl zcela opačný efekt. Soustřeďme se na období 2010 až 2014. Tehdy na zateplování paneláků padlo 9,5 miliardy korun. Nejvíce v letech 2011 a 2012 (3,145 resp. 5,612 mld. korun). Od zvýšení energetické účinnosti se automaticky očekává úspora tepla. Nicméně spotřeba v důsledku provedených úsporných opatření neklesala, ale rostla!

 

Namísto vytouženého poklesu -5 % vidíme nárůst +3 %

 

Je to ta červená křivka v grafu č. 1. Vyjadřuje procentuální změnu spotřeby tepla vůči roku 2010. Všechna otopná období jsou samozřejmě prostřednictvím denostupňů převedena na normálový rok. Jedině tak se dají objektivně porovnávat. Leckdo jistě propadne pokušení hodnotit výsledky zateplení pomocí modré křivky. Zejména srovnání roků 2010 a 2014 je lákavé. Ta ale popisuje především klimatické podmínky a s energetickou účinností nemá absolutně nic společného.

 

Zelená úsporám

graf č. 1 – vývoj spotřeby tepla a výdajů domácností za teplo v bytových domech

 

Následný obrat trendu v roce 2015 (pokles o 6 %) evidentně se Zelenými úsporám nesouvisí. Za prvé, v období 2014 až 2017 byla vyplacena pouhá 2 % z celkového objemu peněz. Za druhé, efekt zateplení nemá žádný odkladný účinek. Pokud existuje, projeví se okamžitě v následujícím vyúčtování. Náhlý pokles spotřeby lze přičíst spíš na vrub růstu cen energií, což dokládá průběh zelené křivky. Se stoupajícími náklady se přirozeně zvyšuje motivace šetřit.

Že je spousta domů v důsledku nefunkční výkonové regulace přetápěna se ví. Celkový potenciál úspor je zde odhadován na 30 %. Pětinu z tohoto objemu zdá se ukrojili sami spotřebitelé tím, že si odepřeli trošky přepychu v podobě nadstandardních vnitřních teplot. Stále ale zůstává značný prostor pro zlepšování.

 

Petajoule sem, petajoule tam

 

Úspora tepla, kterou podle SFŽP přinesl program Zelená úsporám, měla na konci roku 2014 dosáhnout hodnoty 7,7 PJ. Úplně něco jiného ale ukazují čísla publikovaná analytickým oddělením MPO. V období 2010 až 2014, kdy prostředky ze Zelené úsporám do rekonstrukcí bytových domů tekly, stoupla energetická náročnost v tomto segmentu o 5,7 PJ.

Máme tady rozpor ve výši 13,4 PJ. Což s ohledem na to, že celorepublikové roční prodeje tepla v sektoru „domácnosti“ se v těchto letech pohybovaly kolem 48 PJ, není vůbec málo. Zhruba 28 %.

 

Zelená úsporám

graf č. 2 – náklady a úspory v rámci projektu Zelená úsporám

 

Ještě větší kontrast vidíme při hodnocení finančního efektu. Jak velkou úsporu přinesly utracené miliardy. Na opatření v rámci uvedených programů padlo zhruba 9,5 mld. Kč ze státního rozpočtu ve formě dotací a dalších téměř 5 miliard přidali vlastníci bytových domů. A v roce 2017 evidujeme kumulovanou úsporu 0,75 PJ, resp. 0,53 mld. Kč.

Investice v celkové výši 14,6 mld. Kč měla po sedmi letech výnos 3,7 %. Bez komentáře.

 

Peníze leží na ulici, jen mít chuť je zvednout

 

V rámci plnění závazku zvyšování energetické účinnosti byly od roku 2010 vynaloženy značné finanční prostředky na snižování energetické náročnosti objektů. Vyhodnocení výsledků ale ukázalo, že očekávaného efektu ve formě výrazného snížení spotřeby tepla v segmentu bytových domů dosaženo nabylo. Ba co hůř, prováděná opatření měla negativní dopad na vývoj stavu energetické účinnosti.

Důvodem je skutečnost, že se zcela opomněla nutnost upravovat nastavení všech regulačních prvků v otopných soustavách, aby odpovídalo novým okrajovým podmínkám, které se zateplením objektů zásadně změnily.

Výkonová regulace tak nemůže plnit svoji funkci a paradoxně nastává větší plýtvání energií, než tomu bylo před zateplením objektu.

Zateplené objekty dnes možná spotřebovávají méně tepla, ale úspora odpovídající provedeným opatřením by správně měla být násobně větší. Identifikace tohoto problému a určení jeho rozsahu není snadná. Vyžaduje výpočet skutečné potřeby tepla pro konkrétní objekt v daném fakturačním období, což je úloha, kterou majitelé domů nedokážou vyřešit.

Většinou podlehnou falešnému dojmu, že jejich objekt funguje správně. Postrádají potom jakoukoliv motivaci pátrat po skutečné míře efektivity, resp. neefektivity. Desítky miliard korun investovaných s cílem zvýšit energetickou účinnost tak mají záporný efekt.

Prvním krokem k nápravě je vyhodnocení stavu energetické účinnosti. Od něj se odvíjejí skutečné finanční úspory. Zde nastává dělení na ty, kterým stačí doufat, a ty, kteří za úsporami opravdu jdou.

Reálná čísla o skutečné efektivitě vytápění bytového domu. Dá se předpokládat, že dostupnost této informace v první řadě zajistí schopnost kontrolovat účelnost vynaložených investic. Rovněž zvýší motivaci majitelů domů dále zvyšovat účinnost. Zvláště když budou mít detailní přehled o objemu peněz, který musí každoročně zbytečně vynakládat v důsledku neseřízené otopné soustavy.

 

 

1 thought on “„Překvapení!“ Výsledky programu Zelená úsporám bez růžových brýlí

Comments are closed.