Regulace topení – cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly

Pan Vladimír má zaměstnání, ve kterém je odnepaměti zaveden nepřetržitý provoz. „Dvanáctky“ mu nevadí, za ta léta v pracovním procesu si už zvykl. Navíc vydělává celkem slušné peníze, takže výhody převažují. Žije sám v panelákovém bytě a je se svým životem vcelku spokojený. Přesto by se jedna kaňka na celkově pozitivním obrázku najít dala. Poslední dobou má problémy s vytápěním svého třípokojového bytu.

Nějak hapruje regulace topení.

Objevilo se to zčistajasna s letošní zimou. Září a říjen byly ještě v pohodě, ale jakmile v listopadu občas spadly noční teploty k bodu mrazu, nastaly obtíže. Některé dny, a to navzdory tomu, že přes den bylo venku poměrně teplo, měl pan Vladimír v bytě chladno a nepomohlo ani otevření radiátorů na maximum. Nevětral přitom nijak zvlášť přehnaně, no lépe řečeno, nevětral prakticky vůbec. Na výsledek to nemělo žádný vliv.

 

regulace topení

 

Kde se stala chyba?

 

Obrátil se proto na bytové družstvo. Ve vyhláškách se hovoří o nějakém standardu vnitřního prostředí v domech pro bydlení, a pakliže jednou teplo má a podruhé ne, není něco v pořádku. Dozvěděl se, že v létě proběhlo „zaregulování“ otopné soustavy za účelem snížení nákladů na vytápění domu. V tu ránu se mu zatmělo před očima. Tak tady je zakopaný pes, někdo se hrabal v regulaci topení a jemu to teď nefunguje!

Bytové družstvo začalo okamžitě jednat. „Mají máslo na hlavě“, komentoval jejich aktivitu pan Vladimír, když popisoval kolegům v práci, jak se případ vyvíjí. Firma, co provedla úpravy na otopné soustavě, mu po vzájemné dohodě dala do bytu sadu teploměrů s dálkovým odečtem. Na stěny i na radiátory. A slíbila, že po několika dnech naměřená data vyhodnotí a zajistí nápravu.

Z družstva se ozvali nečekaně rychle. Měl zrovna druhý volný den v řadě, tak neváhal a šel se s výsledem seznámit. Závěry šetření byly pro něj přinejmenším šokující.

„Problém je u vás, pane Vladimíre“, řekla mu s úsměvem pracovnice družstva. „Vy nám totiž občas zavíráte na víc jak půl dne všechny radiátory. Když je v tu dobu venku nízká teplota, tak vám místnosti logicky vychladnou. No, a když radiátory následně znovu zapnete, nemají dostatečný výkon na to, aby chybějící teplo dodaly. Proto máte doma zimu. Tohle nám dělat nemůžete.“

 

Tak to mi teda vysvětlete ještě jednou a pomalu

 

V technickém oddělení byli nejenom ochotní, ale i dostatečně fundovaní vysvětlit, proč věci fungují, jak fungují. Tak začal pan Vladimír pomalu pronikat do tajů regulace topení. A nestačil se divit.

O množství tepla, které zrovna proudí do bytového domu otopnou soustavou, rozhoduje regulátor, který přijímá signál o úrovni venkovní teploty. Jmenuje se ekvitermní regulace a obsahuje algoritmus, pomocí něhož se mění teplota topného média právě podle venkovní teploty. Čím je venku chladněji, tím je voda v radiátorech teplejší. A naopak. Tuto závislost vyjadřuje takzvaná otopová křivka. Každý objekt má přitom svoji originální křivku, vypočtenou na základě svých tepelných ztrát.

Jestliže se na delší dobu zavřou radiátory, prostor není vytápěn a teplota v místnostech klesne pod stabilní úroveň. Někdy i výrazně, podle toho, jak je venku chladno. Ven teplo uniká neustále, dovnitř ale žádné nepřichází. Přesně toto se v bytě pana Vladimíra pravidelně dělo poté, co odešel do práce.

Následná snaha uživatele teplotu v místnostech zvýšit, naráží na limity topné vody. Ta totiž přenáší pouze tolik tepla, jež odpovídá aktuálním tepelným ztrátám. Nic navíc, pro strýčka příhodu a podobně. To je princip efektivního vytápění a takto se projevuje správně nastavená otopová křivka. A důvod, proč se teplotu ve vychladlém bytě nedaří přes veškerou snahu dohnat.

 

Jednoduchý školní pokus

 

Potřebujete dva stejné hrnce a dvouplotýnku. Naplňte oba hrnce stejným množstvím studené vody. Vodu v prvním hrnci přiveďte k varu plným výkonem plotýnky. Hrnec odstavte a nechte cca 5 minut chladnout, teplota ohřáté vody se sníží. Poté ho vraťte na plotýnku a na druhou postavte hrnec se studenou vodou. Obě plotýnky zapněte na pětinový výkon a sledujte, za jak dlouho se začne voda v hrncích vařit.

 

regulace topení

 

Zatímco horká voda se přivede k varu poměrně záhy, studené to bude trvat o hodně déle. Omezený výkon je totiž dobrý tak akorát na dohřev, ale nedostatečný na ohřátí studené vody o nějakých 90 °C. A podobně to funguje s vytápěním v bytech. S jediným rozdílem. Regulaci výkonu plotýnek máte plně pod kontrolou, kdežto stěžejní část dodávaného tepla si nezávisle na člověku řídí ekvitermní regulace.

V domech provozovaných v souladu s pravidly ústředního vytápění to funguje bezvadně. Tam, kde ale vzali osud do svých rukou obyvatelé domu, nikoliv. Automatická regulace vytápění totiž nepředpokládá, že by někdo na půl dne vypnul radiátory a nechal teplotu v místnostech spadnout na nejnižší možnou úroveň! Na tento stav nebyla vyprojektována.

K poruše topení proto docházelo výhradně po Vladimírových „dvanáctkách“. A svoji roli v tom sehrála i skutečnost, že byt dotyčného leží v té části domu, kde se minimálně projevuje vliv slunečního záření. Takže nestíhající otopné soustavě nemohly přijít na pomoc ani jinde významně zastoupené tepelné zisky.

 

Pouze chtít nestačí, je potřeba znát

 

Pan Vladimír nebyl pochopitelně se zdůvodněním příčin a následků vůbec spokojen. Vždyť nedělal nic jiného, než k čemu byl opakovaně v médiích vyzýván. Snažil se v maximální míře šetřit teplem…

Ano, bohužel. Potíž je v tom, že většina médií pouze přejímá názory z prostředí tvůrců legislativy a absolutně opomíjí nesouhlasné komentáře odborné veřejnosti. Od ní drahnou řadu let zaznívají nejen pochybnosti o smyslu nově přijímaných opatření, ale i upozornění na destrukci těch doposud jakžtakž fungujících.

Sebelepším měřením tepla se energetická účinnost nezvýší ani o píď. Zato nezpochybnitelný přínos automatické výkonové regulace vytápění se kvůli rádoby úsporným doporučením začíná vytrácet. Prokazatelně funkční řešení jsou nahrazována nápady opírajícími se o nejistý placebo efekt.

Když na sebe potom v praxi oba přístupy čelně narazí, hledá se určitý kompromis. A to je zase špatně! Energetická účinnost, o kterou tvůrcům legislativy šlo především, je pojem z oblasti fyziky. Řídí se fyzikálními zákony a zde prostor pro nějaké kompromisy neexistuje. Jakmile na ně, třeba i v dobré víře, přistoupíme, můžeme na skvělé výsledky rovnou zapomenout.

Tak, jak se to děje v případě pana Vladimíra. Ale pozor! Toto je pouze jedna ukázka z řady marných pokusů, jak oblafnout fyziku. Jeden z důsledků laických zásahů do oboru vytápění. Výsledek naivního páchání dobra, které není podloženo znalostmi, ale vírou.

Pan Vladimír a miliony dalších obyvatel bytových domů tak pouze sklízí to, co zasel Evropský parlament ve své směrnici 27/2012/EU a naši zákonodárci následně prostřednictvím českých zákonů a vyhlášek bezmyšlenkovitě převedli do každodenní praxe. Chtěli zvýšit energetickou účinnost, ale zapomněli se poučit u odborníků. Tady je výsledek…

Jak říká rčení, cesta do pekel bývá dlážděna dobrými úmysly.