Na webu asociace rozúčtovatelů ARTAV jsem se dočetl, že zateplení domu nemá žádný zásadní vliv na polohový koeficient. V textu zaznívá zajímavá myšlenka: „Při ideálně rovnoměrném zateplení by mohly zůstat i beze změny.“ Myslím, že člověk nemusí být zrovna znalcem z oboru, aby poznal, že tady něco nehraje.
Pojďme si tuto otázku pečlivě rozebrat. Polohový koeficient, tak jak ho vnímá ARTAV, reflektuje tepelné ztráty jednotlivých vytápěných místností. A celková tepelná ztráta je součtem tepelných ztrát prostupem a tepelných ztrát větráním.
Zatímco na omezení prostupu tepla máme jednoduchý recept – zlepšení izolační schopnosti obvodových konstrukcí – větrání lze vylepšit jedině radikální změnou koncepce. Nahrazením přirozeného větrání řízeným, se zpětným získáváním tepla. A to se v praxi realizuje opravdu jen v zanedbatelném počtu případů. Na něj tedy pro tentokrát zapomeňme.
Levnější „alternativa“, tedy snižování tepelných ztrát tím, že větrat víceméně přestanete, je holý nesmysl. Má ovšem kupodivu řadu příznivců, kterým zjevně nevadí žít v hygienicky nevyhovujících podmínkách. Nicméně rozumnější z nás, kterým na vlastním zdraví záleží, vyvětrají shodné množství tepla před i po zateplení. Z toho bych v další úvaze vycházel.
Smyslem zateplování je redukovat prostup tepla z vytápěných místností do okolí. Do venkovního prostředí nebo do sousedních nevytápěných prostor. A zásadní roli zde vedle kvality ohraničujících konstrukcí hrají jejich rozměry. Ty jsou dané a na rozdíl od tepelného odporu se nedají změnit.
Plocha stěny či stropu tak může mít na tepelné ztráty vliv větší, než příslušející součinitel prostupu tepla. Zateplením některých konstrukcí se proto souhrnné ztráty prostupem změní v závislosti na tom, jak velkou část obálky dané plochy představují. U rohových místností s vyšším podílem fasády klesnou podstatně víc oproti místnostem ležícím uvnitř dispozice.
Suma sumárum
Zateplení objektu má značný vliv na pomyslný žebříček místností sestavený na základě tepelných ztrát. Míra změny energetické náročnosti jednotlivých prostor totiž naprosto zamíchá pořadím! Někde pomůže více, jinde méně.
Nevím, co je přesně míněno termínem „ideálně rovnoměrné“, ale vidím, že má-li být potřeba tepla ve stejném poměru před i po zateplení, muselo by se zateplovat naopak značně nerovnoměrně.
A přiznávám, takové zadání si nedovedu představit.
Jako důkaz výše uvedeného poslouží jednoduchý příklad. Porovnání změny energetické náročnosti v důsledku zateplení obálky domu u dvou různě situovaných místností. První je rohová v posledním podlaží, druhá leží v chráněné poloze uprostřed dispozice. Viz následující obrázek.
U objektu došlo k zateplení střechy (plocha 1E) a všech fasád (plochy 1A, 1B a 2B). Vstupní a výstupní data výpočtu původních a nových tepelných ztrát naleznete v následujících tabulkách.
Hodnoty po zateplení jsou uvedeny v závorkách. Jak je z tabulek patrné, obě místnosti mají shodné rozměry, a tím pádem i stejnou tepelnou ztrátu větráním. Zatímco místnost 1 sousedí v rámci domu pouze s jinými vytápěnými prostory, v sousedství místnosti 2 je rovněž nevytápěné schodiště oddělené stěnou 2D.
Protože jde o ilustrační příklad, jsou záměrně voleny vstupní hodnoty umožňující snadné ověření prováděných výpočtů bez nutnosti používat kalkulačky.
Z porovnání hodnot Qc vidíme, že před zateplením byla energetická náročnost místnosti 1 o 130 W vyšší než u místnosti 2. Tedy o 60 %. Po přidání tepelné izolace je to již pouze o 24 % (rozdíl 40 W). Rohová místnost zateplením získala podstatně více než místnost v chráněné poloze. Proč, to je snad každému jasné.
Pokud bychom polohový koeficient zachovali ve stejné výši v přesvědčení, že se poměr energetické náročnosti obou místností nezměnil, vneseme do rozúčtování nákladů za vytápění značnou chybu a nespravedlnost. Jak velkou? To se dá snadno spočítat.
Jestliže tepelná ztráta místnosti 1 má nově hodnotu 210 W a poměr ztrát obou místností má být zachován, měla by mít místnost 2 novou hodnotu Qc rovnu 131 W. Realita je ale jiná, 170 W. Chyba tak činí 39 W. Skutečná náročnost místnosti 2 je o celých 30 % vyšší než předpoklad vycházející z mylného názoru asociace rozúčtovatelů!
Jaká je šance, že se polohový koeficient nebude muset měnit?
V měřítku celého bytového domu nulová! U jednotlivých bytů minimální, srovnatelná zhruba s výhrou jackpotu ve Sportce. Muselo by se sejít opravdu hodně nepravděpodobných náhod, aby se to podařilo. Ale pokud vám nedělá problém každý týden zas a znovu podávat tiket s vírou, že štěstí se na vás zaručeně usměje, klidně věřte, že stejnou kliku budete mít i s polohovými koeficienty.
ARTAV zkrátka slibuje nesplnitelné. Vytváří iluzorní dojem, že každý vyhrává… Nejsmutnější na tom je, že v tomto duchu s vysokou pravděpodobností školí i všechny své členy. A výsledek? K až 50% chybovosti v důsledku používání od oka volených empirických polohových koeficientů se přidává chyba klidně ve výši 30 % plynoucí z ignorování změn vyvolaných zateplením.
Opravdu doufáte, že za těchto podmínek může vydělat každý?
Když už je totiž řeč o jackpotu, našel bych ještě jednu podobnost s rozúčtováním tepla podle ARTAV. V obou případech se na výhru jedněch skládají všichni ostatní. Rozdíl je pouze kosmetický. Zatímco ve Sportce bere výherce určitý balík peněz, při rozúčtování tepla se hraje o „slevu ze správně vypočtených nákladů“.
Takže pokud zrovna nevyhráváte, vězte, jste to vy, kdo vašim sousedům jejich výhry financuje.
A jak zjistit, jestli jsem mezi vítězi nebo poraženými?
Udělat si rámcový obrázek je celkem jednoduché. Vezměte celkovou částku nákladů za vytápění domu, vydělte ji celkovou plochou všech bytů, a vynásobte plochou vašeho bytu. Pokud bude výsledek větší než částka na vašem ročním vyúčtování, patříte s vysokou pravděpodobností k těm šťastlivcům, kteří na nepřesnosti polohových koeficientů vydělávají.
V opačném případě hrozí, že jste to právě vy, kdo je nezaslouženě bit. Každopádně mluvit o spravedlivém rozdělení nákladů tak či onak nelze.
Co tedy pro zajištění spravedlivého vyúčtování udělat? Nechte si vypočítat polohové koeficienty bilanční metodou a zašlete je firmě, která vám vyúčtování provádí. To samé zopakujte pokaždé, když se jakkoliv změní okrajové podmínky ve vašem domě.
Zateplíte, vyměníte okna, počasí v otopném období bude odlišné od předchozí zimy. Pokud bude mít rozúčtovatel s opravenými polohovými koeficienty problém, pak evidentně stojíte každý na opačné straně barikády.
Rozlučte se s ním! Ten, kdo vám poskytuje nekvalitní službu, byť třeba nevědomě, a není ochoten pro nápravu nic udělat, vám určitě chybět nebude.