Reklamace vyúčtování tepla = problém nepředstavitelného rozsahu a následků

Reklamace vyúčtování tepla je prvním krokem na cestě za spravedlností v případech, kdy se uživatelům nezdá, že vyúčtování nákladů na vytápění a ohřev teplé vody proběhlo podle pravidel. Spotřebitelé se tak brání důsledkům pochybení ze strany poskytovatelů služeb a úspěšnost v oblasti účtování energií ukazuje, že jde o velice účinný nástroj.

Odhalit nepravosti v rozúčtování dodávek tepla je ovšem nepoměrně složitější. Zatímco u elektřiny či plynu stačí znát vedle počátečního a koncového stavu na fakturačním měřidle už jenom příslušnou tarifní sazbu a správnost si snadno ověříte, u tepla tomu tak není.

Měření je zde pouze poměrové, neukazuje tedy skutečnou spotřebu. A ve výpočtovém algoritmu figuruje navíc řada korekcí, bez jejichž pochopení spotřebitel v rozúčtování naprosto tápe.

Většina poškozených proto na snahu dobrat se spravedlivého rozúčtování nákladů rezignuje. A nakonec není se co divit. Když se svými výhradami nepochodíte u dodavatele plynu nebo elektřiny, máte možnost obrátit se na Energetický regulační úřad.

Nezdá-li se vám ovšem rozúčtování tepla, ERÚ ani nikdo jiný vám nepomohou a odkážou vás na soud. Viz dotaz č. 26 nebo stížnost zaslaná na MMR. A kdo by se chtěl s vědomím aktuální délky soudních řízení soudit o několik stokorun, že?

Tím se dá snadno vysvětlit úspěšnost reklamace vyúčtování v prvním případě a naopak jejich malý počet v případě druhém…

 

Kdy lze rozúčtování tepla reklamovat?

 

Úplně stačí, aby nebyla ze strany poskytovatele služeb dodržena příslušná legislativa, kterou je zákon 67/2013 Sb. V ten okamžik již nelze na vyúčtování nahlížet jako na řádné, neboť cena za teplo v něm není uvedena ve správné výši. Vyplývá to z právního názoru, ve kterém se rozebírá rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci, která s rozúčtováním tepla do značné míry souvisí.

„Vyúčtování postrádající některou z předepsaných náležitostí nebo znějící na cenu v nesprávné výši není řádným vyúčtováním a není způsobilé vyvolat splatnost nedoplatku plynoucího z vyúčtování. Aby se tak mohlo stát, musel by pronajímatel vystavit nové úplné vyúčtování znějící na cenu ve správné výši.

Jestliže tedy pronajímatel provede vyúčtování nesprávně, není zde (řádného) vyúčtování jako předpokladu pro vznik platební povinnosti nájemce.“

V zásadě, není-li vyúčtování správně, jako by nebylo vůbec. A dokud ho pronajímatel nedá do pořádku, není ani co platit… To už je pádný argument pro to, mít vše v souladu s legislativou.

reklamace vyúčtování nákladů

 

Past v zákoně 67/2013 Sb.

 

Je nastražena v poslední větě §6 odstavce (2). Hovoří se zde o podmínce použití „korekcí a výpočtových metod, zohledňujících i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepelné energie danou jejich polohou“. A rozumí se samo sebou, že tyto korekce a výpočtové metody musí zmíněnou rozdílnou náročnost vytápěných místností vyjadřovat důvěryhodně.

V žádném případě tedy nestačí říct, že místnost pod střechou má řekněme o 25 % vyšší energetickou náročnost než průměrná místnost v domě. Energetická náročnost každé z místností se musí vyčíslit s využitím všech relevantních okrajových podmínek vycházejících ze znalosti konstrukčního řešení daného domu a místních klimatických dat.

Každý, kdo při vyúčtování nákladů na vytápění používá tzv. empirické polohové koeficienty nebo v hodnotách korekcí nezohledňuje velikost podlahové plochy místností, se do této pasti spolehlivě chytil!

Empirické koeficienty jsou odhadnuty od oka, postrádají tedy jakoukoliv relevanci pro posouzení energetické náročnosti. A ignorování parametru podlahové plochy ústí v porovnávání tepelných ztrát obvodovým pláštěm, což ale v žádném případě není smyslem dané korekce.

Ten je v metodice vydané k vyhlášce 269/2015 Sb. (prováděcí předpis k zákonu 67/2013 Sb.) popsán zhruba takto: stejně velké prostory vytápěné na stejnou teplotní úroveň musí mít i stejné náklady na vytápění.

Proto je nutné srovnávat měrné hodnoty, a to nejen tepelných ztrát, ale i vnějších tepelných zisků. Tedy celkové tepelné bilance sestavené ze složek, na jejichž výši má vliv umístění daných prostor v rámci domu. Jedině při použití bilančních polohových koeficientů proto můžeme hovořit o objektivním zohlednění energetické náročnosti dle polohy místností.

 

Předpokládaný scénář

 

Drtivá většina rozúčtovatelů postupuje v rozporu s platnou legislativou! Jejich vyúčtování proto nelze považovat za řádná a kdokoliv z uživatelů je může úspěšně rozporovat! Člověk tak nemusí oplývat bůhvíjakou představivostí, aby dokázal dovodit, co se bude dít, až na tuto možnost přijdou někteří nájemníci anebo spoluvlastníci SVJ.

1. Nespokojený uživatel reklamuje svoje vyúčtování. K tomu, aby byl uživatel bytového domu oprávněně nespokojen s rozúčtováním tepla, stačí opravdu málo. Dosavadní postupy, plně v režii rozúčtovatelů sdružených v ARTAV, způsobují, že zhruba polovina jednotek v domě doplácí na své sousedy. Správné vyúčtování tedy tím pádem nemá nikdo! Rozdíl je pouze v tom, že jedni mají motivaci se bránit, a druzí nikoliv.

2. Vlastník domu postoupí reklamaci rozúčtovatelské společnosti k vyřešení. Schválně si tipněte, k jakému závěru asi rozúčtovatel dojde? Samozřejmě, že bude hájit svůj výstup. Neboť na školeních, která doposud absolvoval, nepadla ani zmínka o tom, že by tu mohla být kolize s legislativou. Takže se dozvíte, že vše je křišťálově čisté…

3. Většina uživatelů si zanadává a hodí to za hlavu, ale najde se jich pár, kteří se nevzdají a zvolí pokračování soudní cestou. Podají žalobu na poskytovatele služeb. Tady si možná někteří vlastníci domů řeknou, jen ať se s tím rozúčtovatelem klidně soudí. Alespoň poznáme, kde je pravda. Ale pozor, poskytovatelem služby pro nájemníky je dle zákona 67/2013 Sb. ve skutečnosti vlastník domu!

4. U soudu tak paradoxně nestane původce celého problému. Žalovanou stranou bude vlastník domu, který si službu objednal u rozúčtovatele v dobré víře, že obdrží bezvadné plnění. Nebudu tvrdit, že je jisté, jak spor dopadne. Ale s vysokou pravděpodobností vyhraje žalující nájemník, předloží-li důkazy, že rozúčtování není spočítáno správně. Což není nic složitého, zvláště když chyby v metodice jsou zcela zjevné…

5. Při hodnocení vyřčeného verdiktu bude záležet na úhlu pohledu. Nájemce bude jistě spokojen. Poznání, že i v rozúčtování tepla se lze domoci spravedlnosti, je důvodem k oslavě. Pronajímatele určitě nepotěší, čeká ho další kolo dohadování s rozúčtovatelem. Tomu se nelze vyhnout, už kvůli odpovědnosti statutárního orgánu za škodu, která družstvu nebo SVJ fakticky vznikla.

6. Lavina nových žalob. Jedno je jisté, informace o úspěšných reklamacích rozúčtování se rychle rozkřiknou a povzbudí spoustu dalších lidí k akci, do které se jim zatím moc nechtělo. Příklady táhnou, zvláště když lidé poznají, že není ve hře pár stokorun, ale často nemalé tisíce. A to rok co rok!

 

reklamace rozúčtování tepla

 

Časovaná bomba

 

Situace je skutečně vážná. Je na čase vyúčtování nákladů na vytápění označit za oblast se zvýšeným nebezpečím. Lavina je na spadnutí, jen zodpovědné orgány ne a ne vyhlásit varování… Pojďme si zrekapitulovat fakta.

1. Rozúčtování dle metodiky ARTAV je v rozporu s platnou legislativou. Kvůli chybnému zohlednění vlivu energetické náročnosti dle polohy není naplněn základní požadavek kladený na rozúčtování tepla – spravedlivé rozdělení dodávky mezi jednotlivé spotřebitele.

2. Většina rozúčtovatelů dle této metodiky postupuje, jejich výstupy lze tedy napadnout u soudu. Jistě najdou se i výjimky. Některá SBD či SVJ vycházejí z tepelných bilancí v jednotlivých místnostech, ale ruku na srdce, řádově půjde o promile případů…

3. Třetina oslovených už vyúčtování elektřiny či plynu reklamovala, většinou úspěšně. To je vysoké číslo a není důvod se domnívat, že u vyúčtování tepla by tomu mělo být jinak. Dosavadní ostych na straně zákazníků může pramenit z absence odvolacího orgánu a určité neochoty soudit se. Co ale až ho ztratí?

4. Je jen otázkou času, kdy se najdou šikovné advokátní kanceláře a zaměří se na zastupování klientů postižených vadným rozúčtováním nákladů na vytápění. Jisté je, že práce budou mít až nad hlavu, ovšem úspěšnost nadmíru vysokou…

 

Anebo bude všechno jinak?

 

Celému problému lze úspěšně předejít. Ušetřit si nadbytečné běhání po soudech a nic neřešící dohadování se s rozúčtovateli, kteří to stejně lépe neumějí. A co je pro to třeba podniknout?

V první řadě dohlédnout na to, aby se vliv energetické náročnosti dle polohy zpracoval „neprůstřelně“. Aby bylo zřejmé a doložitelné, na základě jakých podkladů se náměry indikátorů korigují. Jestli se jedná o výsledek dějů probíhajících v souladu s fyzikálními zákony, anebo o bohapusté odhady.

Jinými slovy uvědomit si rozdíl mezi přesným výpočtem polohových koeficientů a sázením jejich hodnot na způsob legendární „karlovarské losovačky“…

 

 
%d blogerům se to líbí: