Výměna radiátoru v paneláku

Výměna radiátoru svépomocí je pro šikuly z řad obyvatel bytových domů jistě vítanou výzvou. Co na tom může být složitého, řekne si manuálně zručný člověk. Zvlášť po přečtení jednoho z mnoha PR článků, kterými si největší tuzemský výrobce deskových radiátorů pomáhá rozšiřovat komunitu svých zákazníků.

Čtyři až pět kroků a nejenže se zbavíte starého nevzhledného tělesa, ještě prý ušetříte za vytápění.

Místo původního litinového radiátoru v barvě slonové kosti, klasiky našich paneláků, vám padne do oka designový kousek s potenciálem stát se hvězdou vašeho interiéru. Následující otopná sezóna je zatím v nedohlednu, tak hurá do práce!

 

výměna radiátoru

 

Na internetu najdete dva typy článků. Podle jedněch je výměna radiátoru úkol zvládnutelný levou zadní, druhé naproti tomu poukazují na široké spektrum komplikací. Ať už technického či právního rázu. Ty první (články) bych bral s velkou rezervou, často účelově zamlčují důležité detaily. Ale není nad osobní zkušenost.

 

Kdo je vlastníkem otopné soustavy?

 

Zdánlivě triviální otázka, určující další postup. Zatímco každý pracovník stavebního družstva nebo firmy spravující majetek bez váhání uvede majitele objektu, řada členů SVJ si vážně myslí, že majetkově jde o součást jednotlivých bytových jednotek. Proto se vlastníkem radiátorů ve svém bytě cítí být oni sami.

Přestože jde většinou o prostou neznalost stanov SVJ, najdou se i případy, kdy skutečně soustava ústředního vytápění není v obdobné pozici jako základy domu, střecha nebo třeba výtah. Je to jednoznačně chybou a majitel domu by ji měl ve vlastním zájmu bezodkladně napravit.

Důvod je jasný. Centrální vytápění bytových domů funguje jako jeden celek, nedá se dělit na menší části. Proto musí mít jediného vlastníka, který za jeho funkčnost zodpovídá. „Ústřední topení“ je totiž nepoměrně složitější než například vodovod.

Výměna radiátoru není zkrátka to samé, jako vyměnit vodovodní baterii, byť se najdou tací, kteří vám budou tvrdit opak. Součástí každé otopné soustavy jsou vedle zdroje tepla ještě rozvody tepla, otopná tělesa a regulační prvky. Návrh probíhá komplexně, nejde řešit vybranou část separátně bez příslušných konsekvencí.

A obdobné je to mimochodem i s vlastním provozem vytápění, na což se rádo zapomíná… Každý neodborný zásah do tohoto složitě vyladěného systému může mít fatální následky. Provádět ho proto lze výhradně se souhlasem vlastníka!

Majitel či uživatel bytu si musí uvědomit, že zásahem do jednotné otopné soustavy může ohrozit dodávku tepla do bytů svých sousedů. Veškeré úpravy proto musí být posuzovány odborníkem, který vyloučí jakékoliv negativní dopady. A schvalovány vlastníkem otopné soustavy.

 

DIY, udělej si sám

 

Dostali jste od vlastníka domu souhlas s výměnou radiátoru? Pokud ano, předpokládám, že jeho součástí jsou podmínky, které musíte splnit. Osobně bych čekal následující tři:

1. Vhodnost vámi vybraného radiátoru posoudí projektant topenář. Jde o to, že není těleso jako těleso, byť mohou mít papírově shodné výkony. Málokdy totiž budou parametry otopné soustavy, konkrétně teplotní spád, odpovídat podmínkám, pro které výrobce udává nominální výkon.

2. Volbu a výpočet nastavení regulačních prvků zajistí opět projektant topenář. Průtok tělesem je upraven nastavením regulačního ventilu a regulačního šroubení. Jedněch i druhých je na trhu bezpočet a navenek jsou si podobné jako vejce vejci. Ale každý výrobek je určen pro pevně daný rozsah a běda, když dojde k jejich záměně anebo jen špatnému nastavení vnitřní kulisy. A stejné je to s termostatickými hlavicemi.

3. Dílo bude po dokončení převzato technikem, který zkontroluje, zda byl plně dodržen projekt. Pokud si vlastník nevymíní, že výměnu musí provést odborná firma, měl by mít i tak jistotu, že výsledek odpovídá projektovým podkladům. Jinak strká hlavu do oprátky…

Hornbach ve svých reklamách prezentuje domácí kutilství jako určitý druh dobrodružství. Hledat nové výzvy, posouvat hranice svých dovedností, proč ne? Jen pozor, aby se nechtěnými účastníky těchto dobrodružných plánů nestali i ostatní sousedé.

Zmínil jsem to už v předchozí kapitole, vytápění není vodovod. Sebemenší odchylka od projektu ohrožuje efektivní fungování dodávky tepla. Výsledkem bývá zvýšení spotřeby a nákladů na vytápění, což se ve finále dotkne všech obyvatel domu. Zásluhou jediného dovedy…

Cesta do pekel bývá dlážděna dobrými úmysly. Laická výměna radiátoru znaky tohoto rčení bezesporu naplňuje.

 

Ušetří výměna radiátoru teplo?

 

Návodnými články internet doslova přetéká. V jednom z nich jsem objevil celkem odvážnou myšlenku: „Nové radiátory také přinášejí úsporu v nákladech na vytápění.  Podle zkušeností jsou udávány úspory až kolem 20 %.“

Radiátor je pasivní výměník tepla. Jeho výkon je dán konstrukcí, velikostí, hmotnostním průtokem topné vody a rozdílem teplot vody a vzduchu v místnosti. Jak by se asi dala ovlivnit spotřeba tepla pouhou volbou radiátoru? Jedině tak, že ho úmyslně poddimenzujete a on nebude schopen místnost vytopit.

Potom lze docílit i ambicióznější úspory, než nějakých 20 %. Nevím, jestli měl autor citované myšlenky na mysli zrovna toto, ale jiný způsob, jak by mohl výměnou radiátoru nižší spotřeby dosáhnout, mě nenapadá…

Úspory tepla se realizují regulační technikou. Správně seřízený radiátorový ventil s termostatickou hlavicí reaguje na změny vnitřní teploty změnou průtoku vody tělesem. A ekvitermní regulace řídí teplotu topného média v závislosti na výši vnější teploty.

Jedině touto cestou se šetří energie. A dlužno dodat, že pořád existuje značný prostor pro zlepšování energetické účinnosti.

Jak je velký, se dá vypočítat z dostupných dat o teoretické potřebě a skutečné spotřebě objektu. Čekat úspory tepla od pouhé výměny starého radiátoru za nový je přinejmenším pošetilé. Nevěřte proto bezmezně všemu, co tvrdí různí obchodní zástupci. Chtějte důkazy.

 

 
%d bloggers like this: