Novela vyhlášky č. 269/2015 Sb. – komentáře k mezirezortnímu připomínkovému řízení

Vyhláška č. 269/2015 Sb. o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody je druhou z dvojice právních předpisů, kterých se dotklo zostření energetické vize bruselské administrativy, popsané ve směrnici (EU) 2018/2002. Nestačí už teplo měřit na každém radiátoru, nově se bude výsledek měření předkládat spotřebitelům měsíc co měsíc, aby se mohli dostatečně často zamýšlet nad svým nehospodárným chováním.

Pokud se ptáte, co má hustota předávaných informací společného s růstem energetické účinnosti, tak samozřejmě NIC. Ale jak známo, zoufalí lidé dělají zoufalé činy, a protože efekt povinného měření spotřeby se ne a ne dostavit, je potřeba utáhnout šrouby…

Obdobně jako v případě zákona č. 67/2013 Sb. spadá i novela vyhlášky č. 269/2015 Sb. do působnosti MMR. Zdejší úředníci rozeslali na sklonku loňského roku pracovní materiál do mezirezortního připomínkového řízení a některé z nápadů oslovených institucí stojí za krátký komentář.

 

Družstevní asociace ČR – Ing. Martin Hanák

 

Navrhujeme zřízení institutu evidenčního listu služeb, ve kterém by mimo přehledu všech služeb poskytovaných příjemci služeb poskytovatelem služeb s uvedením výše měsíčních zálohových plateb na tyto služby a způsobu jejich rozúčtování byly také uvedeny všechny povinně a opakovaně sdělované informace dle požadavku § 8a zákona a § 6 vyhlášky.

 

Zdůvodnění: Vyhláška 269/2015 Sb. stanovuje rozsah náležitostí, které je poskytovatel povinen opakovaně uvádět v rámci pravidelných vyúčtování. Mnohé z těchto náležitostí jsou v čase konstantní, příjemce služeb s nimi nepracuje a ve vyúčtování jsou nadbytečné a pouze jej znepřehledňují. Pokud by poskytovatel služeb tento evidenční list služeb předal příjemci služeb, mělo by se za to, že došlo k naplnění požadavků uvedených ustanovení zákona a vyhlášky.

 

novela vyhlášky 269/2015, rozúčtování nákladů na vytápění, limitní hodnoty

 

Komentář: Velice rozumný návrh přinášející ještě větší užitek, než by se na první pohled mohlo zdát. Nedává absolutně žádný smysl opakovaně zahlcovat spotřebitele kvantem nepodstatných informací. Nedává ani smysl posílat spotřebiteli takto často přehled o jeho spotřebě. Natož pak o skladbě paliva, ze kterého bylo dodané teplo vyrobeno, jako by to snad mohl konečný spotřebitel nějak ovlivnit…

První negativní dopady „úsporných opatření“ v oblasti vytápění evidujeme od okamžiku, kdy byla na vedlejší kolej odstavena automatická výkonová regulace otopných soustav. Představa, že na základě výsledků předešlých měsíců budou spotřebitelé ad hoc měnit své uživatelské chování, posouvá destrukci ještě o krok dál.

V domě, ve kterém je vyšší podíl nevytápěných bytů, musí mít i úsporně provozovaný byt nadprůměrnou spotřebu. Zjištění, že někteří v domě netopí a porušují tak závazná pravidla, by mělo ústit v zajištění nápravy u těchto parazitujících jedinců, nikoliv v nabádání těch, kteří pravidla dosud dodržují, aby je začali porušovat.

Detailní přehled o průběžných stavech dává smysl vlastníkovi a správci objektu. To oni zodpovídají za efektivní fungování systému vytápění. Představa, že tuto roli převezmou koneční spotřebitelé, dokládá, že autoři vyhlášky netuší, na jakých principech funguje ústřední vytápění a jeho regulace.

 

Hospodářská komora ČR

 

Požadujeme využívat korekčních metod na polohu a umístění jednotky pro rozdělení nákladů na vytápění pouze pro stávající dokončenou výstavbu. U nové výstavby by mělo být umožněno vypuštění korekčních koeficientů na základě rozhodnutí většiny vlastníků, protože při pořízení jednotky je svobodnou vůlí kupujícího si vybrat jednotku a její umístění.

 

Zdůvodnění: Nerozumíme, proč má být jeden majitel zatížen úhradou části nákladů na vytápění, které zkonzumoval druhý majitel, který má jednotku umístěnou například na sever? To je pochopitelné pouze u jednotek, kde si historicky majitelé nemohli vybrat polohu a umístění jednotky a jednotka jim byla přidělena.

Komentář: Lidé z Hospodářské komory evidentně nemají představu, jak dramaticky se liší energetické náročnosti jednotlivých prostor v domě. Pokud by se měl tento parametr promítnout do pořizovacích cen bytů, musely by některé být nejen zadarmo, ale dokonce by se muselo jejich uživatelům za pořízení platit! Dovede si někdo představit ceník developera, ve kterém bude vedle bytů za několik milionů i byt se zápornou prodejní cenou?

Spousta na první pohled geniálních nápadů skončí záhy na ověřovacím výpočtu s relevantními vstupy. Viz perpetuum mobile. Očekával bych, že pokud úřad dostane příležitost vyjádřit se k návrhu zákonné normy, která ovlivňuje životy půlky populace, tak si nejprve výpočtem ověří, zda jeho doporučení nejsou naprostým nesmyslem. Tím se ovšem v Hospodářské komoře v případě vyhlášky č. 269/2015 Sb. nezdržovali…

 

Úřad vlády ČR – Ing. Oldřich Körner

 

Doporučujeme vypustit limitní hodnoty (-20 %; +100 %) z vyúčtování

 

Zdůvodnění: Rozdělení spotřeby na dvě složky, tj. základní a spotřební s uplatněním dalších koeficientů již dostatečně zohledňuje existenci fixních nákladů na pohotovostní výkon otopné soustavy, prostupy tepla, tepelné ztráty anebo vytápění společných prostor domu, příp. další faktory ovlivňující spravedlnost rozúčtování.

Uplatnění uvedených „limitních hodnot“ a jejich extrémně rovnostářské nastavení nepřiměřeně snižuje význam měření a spotřební složky pro stanovení spotřeby zúčtovací jednotky, vede ke zprůměrování spotřeby jednotlivých jednotek domu a ve výsledku výrazně snižuje motivaci konečného odběratele jak k úsporám, tak k investicím do zvyšování energetické účinnosti bytových domů.

To je dokonce v přímém rozporu se směrnicí (EU) 2018/2002, jejíž jedním z hlavních cílů je snižování poptávky po energii, zlepšení energetické účinnosti a dosažení spravedlivějšího rozúčtování. Existence a uvedené nastavení limitních hodnot naopak vyhovuje dodavatelům energií, v tomto případě tepla.

 

novela vyhlášky 269/2015, rozúčtování nákladů na vytápění, limitní hodnoty

 

Komentář: S tímto názorem nelze než souhlasit. Nutno však dodat, že uvedené limitní hodnoty byly do rozúčtování nákladů přidány z důvodu omezení drtivého dopadu obrovských rozdílů ve spotřebách zjišťovaných v jednotlivých bytech. Rozdílů tak velkých, že jsou fyzikálně neodůvodnitelné. Příčinou je vadné zohledňování vlivu rozdílné energetické náročnosti a „limitní hodnoty“ představují hrubou záplatu na tento problém.

Takže zrušme „limitní hodnoty“, ale současně musíme zajistit, aby se uvedené korekce na polohu prováděly výhradně výpočtovými metodami založenými na fyzikálních principech. Jinak nastane kolaps rozúčtování nákladů. Takže vypočtené bilanční polohové koeficienty namísto většinově používaných odhadů, které se zaštiťují údajnou empirií, ačkoliv jejich správnost není ověřena ani pozorováním ani pokusem.

 

Jihomoravský kraj – Mgr. Vladimír Šmerda

 

Požadujeme, aby klimatický korekční faktor pro srovnání aktuální spotřeby tepla na vytápění příjemcem služeb s jeho spotřebou tepla na vytápění za stejné období předchozího roku dodával autorizovaný energetický specialista.

 

Zdůvodnění: Doporučujeme zaručit správný výsledek nezávislou autoritou.

Komentář: O co se jedná? Vzhledem k tomu, že každá otopná sezóna je jinak dlouhá a jinak energeticky náročná, nelze porovnávat absolutní hodnoty spotřeb naměřené za jednotlivé roky. Tyto hodnoty se musí korigovat na tzv. normálový rok a děje se tak prostřednictvím denostupňů.

Výpočet počtu denostupňů je triviální úloha. K jejímu zvládnutí stačí znát počet dnů otopného období a průměrnou venkovní teplotu za každý tento den. Uvedené informace eviduje příslušný výrobce tepelné energie, a jsou snadno ověřitelné odběratelem tepla. Zapojovat do tohoto procesu nezávislou autoritu je naprosto zbytečné, drahé, a tedy nákladově neefektivní.

Navíc vypovídací hodnota provedeného srovnání je mizivá, neboť nikterak nezohledňuje aspekt mezibytových přestupů tepla. Jestliže budete jeden rok vytápět i svého souseda a druhý už ne, bude se vaše meziroční spotřeba tepla významně lišit. Vypovídá to snad něco o úspornosti vašeho počínání? Vůbec nic. Jde jen o dvě čísla, kterým na vážnosti nepřidá ani razítko autorizovaného energetického specialisty.

 

MPO – Ing. Hana Schvarczová

 

Požadujeme vysvětlit a odůvodnit jak byly stanoveny a určeny hodnoty „limitních hodnot“, a zda není hodnota mezní horní hranice 100 % od průměrného nákladu na 1m2, při vyúčtování nákladů na vytápění kontraproduktivní účelu, tedy snaze o úsporu spotřeby tepelné energie, a zda by nepomohlo její zrušení.

 

Komentář: Na MPO jistě vědí, že nastavení obou hranic ve vyhlášce č. 269/2015 Sb. je kompromisem mezi požadavky zastánců a odpůrců posílení významu spotřební složky rozúčtování. Na MPO také musejí tušit, co by nastalo jednostranným zrušením „limitních hodnot“. Že by jistá zlomyslnost vůči konkurenčnímu ministerstvu?

Pakliže má být teplo na vytápění účtováno na základě skutečné spotřeby, nemají ve vyhlášce co dělat limity v jakékoliv výši. Jejich efekt popsal trefně ve svém stanovisku Úřad vlády. Bohužel ale platí, že obsahuje-li norma dvě chyby, přičemž jejich negativní efekty se vzájemným působením částečně eliminují, odstraněním pouze jedné z nich, se problém nevyřeší, ale vystupňuje…

Od MPO bych proto spíš než škodolibou poznámku očekával návrh alternativního řešení. Existuje a jmenuje se bilanční polohové koeficienty.

 

Vyúčtování by mělo obsahovat informace o energetické náročnosti a o podílu energie z obnovitelných zdrojů v soustavách dálkového vytápění a chlazení.

 

Zdůvodnění: Je to požadavek směrnice 2018/2001, o podpoře využívání energie z OZE, kde je uvedeno následující: „Členské státy zajistí, aby byly informace o energetické náročnosti a o podílu energie z obnovitelných zdrojů v jejich soustavách dálkového vytápění a chlazení konečným spotřebitelům poskytovány snadno přístupným způsobem, například na internetových stránkách dodavatelů, na ročním vyúčtování nebo na žádost.“

Komentář: Informaci o energetické náročnosti si spotřebitelé skutečně zaslouží. A pokud jejich rozúčtovatel koriguje náměry pomocí bilančních polohových koeficientů, tak ji i dostávají. Zato korekce empirickými koeficienty jsou parodií na dané téma. Pokud MPO na relevanci příslušné informace opravdu lpí, mohlo k novele zákona č. 67/2013 Sb. vznést následující požadavek.

Doplnit §6, odst. 2 takto: „Spotřební složka je rozdělována mezi příjemce služeb úměrně výši náměrů stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění s použitím korekcí a výpočtových metod založených na fyzikálních principech, zohledňujících i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepelné energie danou jejich polohou.“

Informace o podílu energie z obnovitelných zdrojů v soustavách dálkového vytápění a chlazení je za situace, kdy nemůžete dodavatele tepla změnit, úplně k ničemu…

 

Veřejný ochránce práv – JUDr. Stanislav Křeček

 

Veřejností jak laickou, tak odbornou, je jako vysoce problematické spatřováno jak samo současné upřednostnění spotřební složky rozdělované pomocí náměrů indikátorů na úkor základní složky nákladů, tak především současné stanovení přípustné odchylky měrných nákladů od průměru objektu.

 

Zdůvodnění: Stěžejní výhrada se týká toho, že v důsledku systémových chyb provázejících rozdělování topných nákladů dochází k nežádoucím deformacím v rozložení nákladového břemena mezi spotřebitele. Konkrétně v důsledku současného upřednostnění tzv. „radiátorové“ metody namísto tzv. „denostupňové“ metody rozdělování spotřební složky došlo k tomu, že i nadále musí vytápěné byty vyrovnávat nákladový deficit bytů s nulovými náměry zvýšeným výkonem svých otopných těles včetně jeho úhrady. Tuto skutečnost považuji za nanejvýš alarmující, neboť jedním z cílů nové vyhlášky bylo právě i výchovné působení na ty příjemce služeb, kteří nebyli adekvátně motivováni vytápět své byty na požadované hodnoty a spoléhali na „dotaci teplem“ ze sousedních bytů.

Současně stanovené přípustné odchylky měrných nákladů od průměru se negativně dotkly věrohodnosti rozúčtování topných nákladů vzhledem k značnému nárůstu počtu bytů, u nichž musí být pro účely rozúčtování náklady dle principů zavedených současnou vyhláškou korigovány.

Komentář: Souhlasím s názorem, že současné rozúčtování je značně deformováno v důsledku systémových chyb. Odmítám ale tvrzení, že příčinou je upřednostnění „radiátorové“ metody před „denostupňovou“ metodou. Každá z uvedených metod má své plusy a minusy, ve zdůvodnění je využit zaujatý pohled příznivce druhé z nich. Opomenuta je neschopnost určit zdroj spotřebovaného tepla a vyšší finanční náročnost u denostupňové metody.

Jestliže úřad ombudsmana spatřuje cestu k zajištění spravedlnosti v rozložení nákladového břemena mezi spotřebitele v denostupňové metodě, potom nechápu, proč nevyužil možnosti vyjádřit svůj nesouhlas s novelou zákona č. 67/2013 Sb. (konkrétně §2, písm. h), která v navržené podobě staví denostupňovou metodu mimo zákon!

O nesmyslnosti odchylek od měrné spotřeby již byla řeč. Věrohodnosti rozúčtování skutečně nepřispívají a v rámci novelizace vyhlášky 269/2015 Sb. by se tento problém měl řešit komplexněji.

 

 
%d bloggers like this: