Jakmile politik nakousne téma „úspory tepla“, dříve či později skončí u dotací do zateplování domů. Rovněž zástupci různých ekologických a energetických neziskovek pějí na zateplování chválu všude, kudy chodí.
Zato o reálné výši úspor za jednotlivá otopná období nikde ani slovo. Důvod je jasný, propastný rozdíl mezi plány a skutečností. Fatální důsledek neprovedeného seřízení otopné soustavy.
Zateplování je jistě chvályhodné, ale lidem příliš nedochází, že problém vysoké spotřeby tepla řeší pouze částečně. A občas dokonce vůbec! Teplo sice z domu utíká pomaleji, ale pokud do něj přitéká stále stejně rychle, musí se v domě zákonitě hromadit.
Někteří jsou spokojení a nechávají vzduch ohřát, druhým vyšší teplota vadí, a tak nadbytečné teplo jednoduše vyvětrají. Úspory tepla? Zanedbatelné…
Přitom řešení je jednodušší než v případě legendárního Cimrmanova bezmotorového důlního výtahu. Jak známo, Cimrmanův recept na „neočekávané“ hromadění se horníků v dole spočíval ve vyvážené stravě a usilovné práci.
U tepla stačí omezit jeho přísun. Novým okrajovým podmínkám, jež odpovídají zateplení domu, uzpůsobit i seřízení otopné soustavy.
Ale pozor! Není to jen o změně otopové křivky, jak se vám bude snažit většina topenářských firem namluvit. Musí se znovu vypočítat celá soustava a změnit nastavení všech regulačních prvků. A chcete-li ušetřit maximum možného, potřebujete termohydraulický výpočet. Potom teprve začne zateplení dávat smysl. Teplo nejenže nebude unikat, zmizí i důvod jeho hromadění.
Proč se zapomíná na TH seřízení otopné soustavy?
Těch důvodů je více a podílejí se na nich všechny zúčastněné strany. Od majitelů domu přes projektanty, výrobce regulačních prvků, montážní firmy až po státní správu. Každý přispívá svou troškou do mlýna. Paradox tepelných úspor.
Všichni je chtějí, máme k dispozici kvalitní regulační techniku a špičkovou termohydraulickou (TH) metodu výpočtu otopných soustav, a očekávané úspory nikde. Tak v čem je problém?
Majitelé domů
Investoři potřebují přijít na to, že odborné seřízení otopné soustavy musí zaručit efektivní výsledek. Úsporné vytápění zpětně ověřitelné výpočtem energetické účinnosti. Absence odborníků na straně zadavatele způsobuje, že štědře placená „seřízení“ otopných soustav často probíhají metodou pokus-omyl, pokud probíhají vůbec.
Na ověřování výsledků majitelé a správci domů zcela rezignovali anebo ani netuší, že tato možnost existuje.
Argument, že kdyby vytápění nefungovalo, určitě by se ozvali, má jedno ale. Uživatelé dodávku reklamují zpravidla tehdy, když se její vada projevuje nedotápěním. Přetápění se za vadu nepovažuje. Působí nenápadně, a proto si ho často ani nevšimneme, anebo ho ignorujeme.
Projektanti
Dokud se bude vyučovat pouze klasická metoda výpočtu, budou absolventi opouštět školu s přesvědčením, že lepší řešení neexistuje. Praxe jim sice ukáže, že vše není tak, jak se učili, ale málokdo přistoupí na to, že by měl zapomenout a začít znovu od začátku.
Voda opravdu v potrubí chladne. A je-li vzdálenost mezi výměníkem a posledním radiátorem na poslední stoupačce sto metrů, těžko se klasickým výpočtem, který tuto skutečnost ignoruje, dobereme správného nastavení ventilu na radiátoru.
Nejhorší je, když se projektování stane rutinou spočívající v zadávání vstupních hodnot do softwaru a přepisování výstupních dat do projektu. Obtížně pak hledat motivaci ke změně, od školy do důchodu – status quo.
Výrobci regulační techniky
Je velkou záhadou, proč výrobci regulační techniky tvrdí, že funkční otopnou soustavu lze navrhnout pomocí zjednodušených vztahů z firemních prospektů. Nelze! Ze stejného soudku je i výrobci živený mýtus, že termostatickými ventily se nastavuje teplota vnitřního vzduchu. Nenastavuje!
Termostatické ventily byly navrženy pro úsporu tepla. Pokud toto nechápou obchodní zástupci renomovaných topenářských firem, je v oboru vytápění něco špatně…
Kdo jiný než výrobce by měl trvat na přesném nastavení svých výrobků a jejich správném používání, aby pracovaly správně? Možná už ale výrobci vědí, že klasická metoda výpočtu nedokáže určit správné nastavení regulačních prvků.
Ty nemohou optimálně fungovat a uživatelská nekázeň, na kterou se to dá svést, je pak víceméně darem z nebes. Zní to paradoxně, ale pořád lepší vysvětlení, než že by nevěděli, k čemu jejich výrobky slouží.
Montážní firmy
Někteří instalatéři přesvědčují své zákazníků, že projekt jsou jen vyhozené peníze. „Tady tomu přidáme, támhle zase ubereme, a kdyby to nepomohlo, ozvěte se.“ To bývá běžnou praxí spolu s tím, že se za seřizování otopné soustavy vydávají všelijaké náhodné změny parametrů topné vody.
Kapitolou samo o sobě je hydraulické vyvažování. Montážní firmy ho nabízejí bez jakékoliv garance výsledku, a vědí proč. Ono totiž vyvážit klasicky navrženou soustavu dost dobře nejde. Z principu. Termohydraulicky navržené soustavy se přitom nevyvažují vůbec, ty fungují hned.
Provádět jakékoliv změny na otopné soustavě bez požehnání projektanta topenáře je svým způsobem zločin. Otopná soustava ústředního vytápění je natolik složitým systémem, že každý chybný zásah v ní vyvolá dominový efekt. Postava Jaromíra Hanzlíka v Hrabalových Slavnostech sněženek nechť je dostatečným varováním.
Úředníci a politici
Politici oboru vytápění nerozumějí a ani se to od nich neočekává. Vždyť jsou to lidé různého vzdělání a divil bych se, kdyby některý byl z branže. To jim ale nebrání mít na cokoliv „odborný“ názor.
Úředníci pro změnu potřebují na všechno předpis. A běda, jakmile některý obsahuje zjevný nesmysl. V takovém případě instinkt velí úředníkovi vypnout mozek a vyžadovat plnění daného předpisu navzdory zdravému rozumu.
Korekci fantaskních nápadů politiků od úředníků nečekejme. Díky souhře obou skupin vzniká řada bizarních nařízení, předpisů, pokusů o zpochybnění fyzikálních zákonů.
Za opatření vedoucí ke zvýšení energetické účinnosti vytápění se vydává zateplování objektů či instalace poměrových indikátorů na otopná tělesa. Přehlíží se skutečnost, že jedinou relevantní cestou k úspěchu je vyrovnaná tepelná bilance, k čemuž uvedené kroky prokazatelně nevedou.
Na následujícím obrázku je naznačeno, jak se postupně mění energetická účinnost vytápění objektu a podíl uspořeného tepla na vytápění po provedení jednotlivých kroků úsporných anebo „úsporných“ opatření.
obrázek č. 1: Vliv jednotlivých opatření na změnu energetické účinnosti a úsporu tepla. Zavedení a seřizování automatické výkonové regulace (úseky 1 – 2, 3 – 4 a 5 – 6) má pozitivní dopad jak do účinnosti, tak do úspor tepla. Zato prosté zateplování bez současného seřízení otopné soustavy (úsek 2 – 3) sice přináší úsporu tepla, ale účinnost vytápění dokonce snižuje. Oběťmi manuálních uživatelských zásahů (úseky 4 – 5 a 6 – 7) jsou jak účinnost, tak úspora tepla.
Jaký přínos pro vytápění má TH seřízení otopné soustavy?
V první řadě skutečnou úsporu tepla. Nikoliv pseudoúsporu v podobě nedotápěných bytů náchylných na výskyt plísní a ohrožujících zdraví uživatelů v důsledku degradace vnitřního mikroklimatu. Energetická účinnost v každé vytápěné místnosti bude maximální.
To znamená, že budou plně využívány tepelné zisky a dodávka tepla z otopné soustavy nastane pouze tehdy, když si to vyžádá momentální deficit tepla v tepelné bilanci dané místnosti.
Současný stav je značně nepřehledný. Každá místnost má jiný podíl potřeby a spotřeby tepla a průměrná hodnota za objekt tak nepopisuje dostatečně hloubku problému. Praxe ukazuje, že potenciál úspor je minimálně 30 %. Výjimkou ale nejsou ani objekty s přetápěním o 80 % i více.
Do této skupiny patří hlavně domy komplexně zateplené, u kterých se soustava „seřizovala“ formou půlhodinové návštěvy místního instalatéra ve sklepě, jejíž podstatnou část strávil vystavováním faktury.
Termohydraulické seřízení otopné soustavy přinese úsporu vždy ve výši aktuálního přetápění. Nečekejte tedy paušální hodnotu úspory, tak jak se to mnohdy objevuje v materiálech například zateplovacích firem.
„Zvýšení odporu na dvojnásobek vám ušetří polovinu tepla!“ Zlaté oči…
Pokud přesto chcete znát přesný objem úspor, kterého lze pro konkrétní objekt dosáhnout, nechte si zpracovat posudek aktuální energetické účinnosti. Příklad na obrázku č. 2 je ilustrativní, nicméně popisovaný případ lze zobecnit.
obrázek č. 2: Ekonomické vyhodnocení investic do revitalizace panelového domu metodou cash flow
Objekt byl rekonstruován nákladem 3,44 milionu Kč zahrnujícím výměnu oken a zateplení obálky budovy. Na seřízení otopné soustavy auditor vyčlenil částku 35 tisíc Kč, ale protože nespecifikoval, co tento úkol obsahuje, nebylo provedeno.
Již po prvním roce provozu bylo zřejmé, že návratnost investice za předpokládaných necelých 11 let je zcela nereálná. Na základě tohoto poznání si majitel domu objednal projekt TH seřízení otopné soustavy.
Celkové náklady na TH seřízení ve výši 420 tisíc Kč se vrátily už za rok provozu. Provést TH seřízení současně se zateplením, investice by se zaplatila již během 7. roku.
Cena termohydraulického seřízení závisí především na rozsahu zakázky a objemu dodávaných prvků. Efekt je okamžitý a bonusem pro ty, kteří objekt již zateplili, je zkrácení doby návratnosti v minulosti provedeného opatření.